Větrné elektrárny

Fakta

Jaká je energetická návratnost větrných elektráren?

Vyplatí se?

Podle výpočtů a měření potřebuje moderní větrná elektrárna jen devět měsíců, než vyprodukuje takový objem energie, která se spotřebovala na její výrobu. Při projektování se počítá s tím, že životnost zařízení je 25 let. Z toho je zřejmé, že elektrárna vyrobí mnohonásobně více energie, než se při její výrobě spotřebuje.

Díky nulovým nákladům na palivo, nízké náročnosti na údržbu a spolehlivosti technologie je výroba energie z větru spolu s energií ze slunce nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů. Tím, že v České republice v dohledné době určitě nepřestane foukat, jedná se o spolehlivý, obnovitelný a finančně výhodný zdroj energie.

Máme v Česku pro větrné elektrárny vhodný vítr?

Fouká tady dost?

V České republice stojí přes 200 větrných elektráren, které pokrývají zhruba 1 % celkové spotřeby elektřiny. Pro srovnání – sousední Polsko pokrývá už nyní z větru 13 % své spotřeby a vnitrozemské Rakousko 14 %. Lidé si proto často myslí, že tady více elektráren není, protože nemáme dost větru. To ale není pravda. Důvodem byla zejména nízká podpora pro čisté zdroje ze strany státu v minulé dekádě. To se však zásadně změnilo a větrných elektráren bude postupně přibývat.

Potenciál větru je v České republice vysoký. Větrná energetika by teoreticky mohla pokrýt sto procent české spotřeby elektřiny. Je ale třeba respektovat přísné hlukové limity a zohlednit faktory, jako je vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích. Větrné elektrárny by tak – po zohlednění všech limitů – byly schopny zajistit až třetinu aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku. V obecné rovině lze říct, že stavět větrné elektrárny v krajině se vyplatí v místech, kde naměříme ve stometrvé výšce průměrnou rychlost větru 6 metrů za vteřinu a více. A že takových míst není málo, to je vidět v přiložené mapě.

Jak hlučná je větrná elektrárna?

Hluku se lidé v souvislosti s větrnými elektrárnami často bojí, což může být důsledkem špatných zkušeností s prvními prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému pokroku jsou však současné elektrárny nesrovnatelně tišší. Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci. Tato norma je jednou z nejpřísnějších v EU a moderní větrné elektrárny ji splňují zcela bez problémů při dodržení správných vzdáleností od obydlí, obvykle kolem 800 metrů.

Moderní větrné elektrárny se vyznačují konstrukcí, která zajišťuje nízkou hladinu hluku bez ohledu na velikost, a to díky optimalizaci rychlosti rotace a konfiguraci elektrárny. Tím umožňují, že i při menších vzdálenostech od nejbližších obydlí, například 500 metrů, již mohou splňovat hygienické limity. Hluková hladina moderní větrné elektrárny na této vzdálenosti může být srovnatelná s hlukem v obývacím pokoji. Vždy však záleží na konkrétním terénu a každý projekt je nutné vyhodnocovat individuálně.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvádí srovnání, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlosti větru 6–7 metrů za sekundu přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.

Jaký vliv má větrná elektrárna na zvířata a ptáky?

Zvířata žijící na zemi si na větrné elektrárny snadno zvyknou. Potvrzují to například zkušenosti myslivců či zemědělců z míst, kde již větrníky stojí.

Situace s ptáky a netopýry je samozřejmě složitější. I proto patří vliv větrných elektráren na ptactvo a populace netopýrů k nejpodrobněji zkoumaným environmentálním aspektům této technologie. Možný vliv na živočichy je u každého projektu podrobně zkoumán a posuzován v tzv. procesu EIA. Díky moderním technologiím a rozvoji poznání umíme lépe určit, kde stavět, aby větrné parky nestály v trasách migračních tahů či nocovišť. Účinná se ukazují i další opatření, jako například obarvení lopatek či instalace radarů, které umí rozeznat siluetu velkých dravých ptáků a elektrárnu vypnout.

Čísla v každém případě ukazují, že větrné elektrárny jsou pro ptáky mnohem méně nebezpečné než prosklené budovy, kočky či automobily.

Co se s větrnou elektrárnou stane, až doslouží?

Lze ji recyklovat?

Životnost větrné elektrárny je 25 let a je z 88–90 procent recyklovatelná. Po ukončení provozu a likvidaci větrné elektrárny bude místo zcela v původním stavu, bez jakýchkoliv trvalých změn, které jsou naopak nedílnou součástí například důlní činnosti. Kromě úplného odstranění elektrárny a uvedení místa do původní podoby přichází také v úvahu takzvaný repowering, kdy je starší a vysloužilá větrná elektrárna nahrazena na původním místě elektrárnou novou.